Mezinárodní den snižování CO₂: Nejde o ideologii. Jde o konkurenceschopnost.

Dnes 28.1. si připomínáme Mezinárodní den snižování emisí CO₂. V českém prostředí je to téma, které se bohužel často rámuje ideologicky – jako něco „vnuceného zvenčí“ nebo jako boj mezi ekologií a ekonomikou. Jenže o ideologii tu ve skutečnosti vůbec nejde.

Dekarbonizace není politické gesto. Je to strategické rozhodnutí, které má přímý dopad na konkurenceschopnost firem, jejich přístup k financím, trhům i zákazníkům. Zatímco část trhu stále váhá, jiní už pochopili, že snižování uhlíkové stopy je dnes součástí moderního řízení firmy – stejně jako digitalizace nebo kyberbezpečnost.

Co firmy skutečně získají, když začnou dekarbonizovat?

1. Lepší přístup k financování

Banky, investoři i pojišťovny stále více zohledňují ESG kritéria. Firmy, které mají přehled o své uhlíkové stopě a aktivně pracují na jejím snižování, jsou v očích finančních institucí méně rizikové.

Výsledkem jsou:

  • výhodnější úvěrové podmínky,
  • větší šance na získání investic,
  • vyšší důvěryhodnost vůči partnerům.

2. Vstupenka do mezinárodních dodavatelských řetězců

Velké korporace mají povinnost reportovat emise v celém hodnotovém řetězci (Scope 1–3). To znamená, že se začínají ptát i svých dodavatelů:

  • Jaká je vaše uhlíková stopa?
  • Jak ji měříte?
  • Jak ji plánujete snižovat?

Firmy, které na tyto otázky neumí odpovědět, riskují, že z dodavatelských řetězců jednoduše vypadnou. Naopak ty připravené získávají konkurenční výhodu – jsou „kompatibilní“ s globálním trhem.

3. Nižší náklady a efektivnější provoz

Snižování uhlíkové stopy jde ruku v ruce se zefektivněním provozu.

Ve chvíli, kdy firma začne detailně sledovat:

  • spotřebu energií,
  • chování technologií,
  • neefektivity v procesech,

objevují se příležitosti k úsporám, které byly dříve neviditelné.

Méně plýtvání = nižší náklady.

4. Silnější vztah se zákazníky

Zákazníci – B2B i B2C – stále častěji zohledňují, jak se firmy chovají ke svému okolí.

Udržitelnější fungování:

  • posiluje značku,
  • buduje důvěru,
  • odlišuje od konkurence.

Nejde o „green marketing“, ale o autentickou hodnotu, kterou je možné doložit daty.

5. Přístup k evropským dotačním programům

Evropské fondy se stále více vážou na udržitelnost, energetickou efektivitu a snižování emisí. Bez základního přehledu o spotřebách, emisích a potenciálu úspor je velmi obtížné:

  • připravit kvalitní projekt,
  • obhájit jeho přínosy,
  • splnit reportingové požadavky.

Cesty k dekarbonizaci

Určitým vodítkem může být pro firmy i publikace Atlas dekarbonizace od Fakta o klimatu. Atlas jasně ukazuje jednu důležitou věc: snižování emisí CO₂ nemá jedinou správnou cestu. Neexistuje univerzální recept, který by fungoval pro všechny firmy stejně. Záleží na oboru, typu provozu i výchozím stavu.

Zároveň ale nabízí velmi srozumitelný závěr – nejefektivnější strategie stojí na kombinaci tří hlavních pilířů:

  • energetické úspory – tedy snižování spotřeby díky efektivnějším technologiím, lepšímu řízení provozu a odstranění plýtvání,
  • elektrifikace – přechod od fosilních paliv k elektřině tam, kde je to technicky možné (vytápění, výroba, doprava),
  • čistá výroba energie – využívání obnovitelných zdrojů, ať už z vlastních instalací, nebo z bezemisních dodávek.

Právě tato kombinace se podle Atlasu jeví jako nejrealističtější a dlouhodobě udržitelná cesta. Nejde o jednorázový skok, ale o postupnou transformaci, kterou lze řídit krok za krokem na základě dat, priorit a reálných možností firmy.

Více o Atlasu dekarbonizace

Jak s tím může pomoci FLOWBOX?

Dekarbonizace začíná u dat. Bez nich nelze řídit ani rozhodovat.

Jenže u dat to nekončí. Jakmile firma ví, kde energii spotřebovává, kdy vznikají špičky a jaký mají jednotlivé technologie dopad, přichází další krok: tyto změny skutečně řídit v praxi.

A to už dnes ručně dělat nejde efektivně.

FLOWBOX EMOS proto firmám nepomáhá jen „vidět“, ale i řídit:

  • sbírá data o spotřebách energií a provozu v reálném čase,
  • vytváří přehledné reporty pro management i ESG,
  • odhaluje neefektivity a skryté ztráty,
  • simuluje dopady změn – technických i provozních,
  • a hlavně umožňuje aktivní řízení energetiky.

V praxi to znamená například:

  • řízení spotřeby a odběrových špiček,
  • optimalizaci provozu technologií podle ceny a dostupnosti energie,
  • koordinaci výroby, spotřeby a akumulace jako jednoho propojeného ekosystému,
  • efektivní využití vlastní výroby z obnovitelných zdrojů.

Dekarbonizace může a měla by být racionální, řízený proces, který firmě přináší nižší náklady, vyšší energetickou efektivitu, větší nezávislost a silnější pozici na trhu.