V Česku na konci loňského roku vyšel Atlas dekarbonizace Česka od týmu Fakta o klimatu. Jde o ucelený a datově podložený pohled na to, kde v Česku skutečně vznikají emise skleníkových plynů a jakými cestami je možné je snižovat. Nejde o politický manifest ani o vzdálené vize, ale o přehled současného stavu, technických možností a realistických scénářů dalšího vývoje.
Dekarbonizace je u nás často vnímána se skepsí – jako ideologické téma, regulatorní tlak nebo nákladná povinnost bez jasného přínosu pro firmy. Tato publikace ale ukazuje jiný obraz: většina snižování emisí nestojí na radikálních obětech, ale na racionální práci s energií.
Udržitelnost jako byznysové téma, ne ideologie
To je pro firmy zásadní zjištění. I další byznysové analýzy (např. Gartner, Analýza průmyslu NCP 4.0) ukazují, že udržitelnost funguje nejlépe tehdy, když jde ruku v ruce s provozní efektivitou. Firmy se nechovají udržitelně proto, že „by měly“, ale proto, že lepší řízení zdrojů znamená nižší náklady, stabilnější provoz a menší závislost na vnějších rizicích.
Atlas zároveň velmi přesně ukazuje, kde v Česku emise skutečně vznikají. Největší podíl má energetika (34%) a průmysl (26%), následované dopravou (17%) a budovami (9%). Jinými slovy – rozhodující část emisí vzniká v prostředí, které mají v rukou právě firmy a provozovatelé technologií. Dekarbonizace se tedy neodehrává „někde jinde“, ale přímo v provozech, halách, budovách a energetických centrech.
Podle dat ze studie lze přibližně 65 % českých emisí snížit kombinací opatření, která jsou technicky dostupná už dnes – energetickými úsporami, elektrifikací a čistou výrobou energie. Dekarbonizace tak není vzdálená utopie, ale praktický úkol, který se týká způsobu, jak firmy měří, řídí a optimalizují svou spotřebu energie.
Bez dat nelze energii řídit
Jedním z nejsilnějších poselství Atlasu je důraz na data. Nestačí znát roční spotřebu nebo výši faktur. Pro smysluplná rozhodnutí je potřeba rozumět tomu, kde a kdy energie vzniká, jak se mění v čase, kde dochází ke ztrátám a jaký dopad mají jednotlivá opatření. Dekarbonizace není jednorázový projekt, ale dlouhodobý proces řízení.
Atlas dává firmám mapu – ukazuje, kde emise vznikají a kudy vedou realistické cesty k jejich snížení. Aby se ale tato mapa proměnila v konkrétní kroky, potřebují podniky nástroje, které jim umožní s energií pracovat v každodenním provozu.
Energetický management jako nástroj dekarbonizace
Právě zde se přirozeně potkávají závěry studie s praxí energetického managementu. Systémy typu FLOWBOX umožňují firmám:
- získat detailní přehled o spotřebě a výrobě energie,
- identifikovat neefektivní provozy a příležitosti k úsporám,
- řídit odběrové špičky a provoz technologií,
- propojit data z výroby, budov i obnovitelných zdrojů,
- a rozhodovat se na základě reálných dat, nikoli odhadů.
Dekarbonizace se tak přestává odehrávat „na papíře“ a stává se součástí každodenního řízení firmy – podobně jako výroba, kvalita nebo finance.
Atlas odpovídá na otázku „co je potřeba udělat“.
Energetický management a systémy jako FLOWBOX pak pomáhají odpovědět na otázku ještě důležitější: Jak to udělat v reálném provozu. Chcete zjistit, jak by podobný přístup mohl fungovat ve vaší firmě? Rádi vám ukážeme, jak lze závěry Atlasu převést do konkrétních kroků pomocí energetického managementu FLOWBOX.