Komplexní analýza spotřeby energie ve výrobě: Jak poznat, kde a proč zbytečně ztrácíte

Současná spotřebitelská energetika je díky obrovským možnostem v oblasti nákupu, řízení spotřeby, flexibility provozního uspořádání a dramatickému rozvoji investičních energetických příležitostí poměrně složitá a komplexní záležitost. Optimalizace spotřeby energie ve výrobních závodech proto dnes začíná vždy stejně – daty. Ne jedním grafem, ale hlubokou strukturovanou analýzou napříč technologiemi, procesy i časem.

Právě s tím pomáhá FLOWBOX Datová Inteligence. Odhalí, kde ve vašem provozu dochází ke zbytečným ztrátám, kde energie uniká bez využití a kde se skrývá největší potenciál pro úspory.

1. Zmapování a adresování spotřeby energie

Bez mapy nevíte, kam energie proudí

Prvním krokem je měření – hlavní i podružné. Cílem je přiřadit spotřebu konkrétním technologiím, procesům nebo prostorům. FLOWBOX pomáhá zjistit, kam přesně energie směřuje a na co se využívá. Bez této mapy nelze určit, kde vznikají ztráty, ani odhalit plýtvání. Snažíme se aby maximum probíhající spotřeby bylo takzvaně adresované, tedy abychom věděli, kam která část spotřeby proudí v jakém čase.

2. Rozdělení spotřeby do jednotlivých bloků

U rozsáhlejších výrobních provozů není snadné porozumět energetickým tokům jako celku. Proto je klíčové spotřebu rozdělit do menších, logických bloků. Ty nám umožňují pochopit, jak energie skutečně proudí, a najít konkrétní místa pro zefektivnění. Spotřebu se snažíme rozdělit několika způsoby:

  • podle topologie (např. rozvodné větve, budovy),
  • podletechnologií (např. osvětlení, chlazení, výroba stlačeného vzduchu),
  • podleprocesů (např. lisování, balení, sušení).

Tento krok umožní analyzovat energetiku nejdříve po částech ale posléze i jako celek. Výsledkem je jasný přehled o tom, kde a na co se energie skutečně spotřebovává a kde se vyplatí hledat úspory.

3. Stanovení metrik pro posouzení neefektivity

Co neměříte, nemůžete optimalizovat

V této fázi přichází na řadu klíčový krok automatizace – nastavení metrik a postupů, které umožní kontinuálně, objektivně a automaticky hodnotit efektivitu. Díky tomu je možné v reálném čase identifikovat jak dlouhodobé trendy, tak i okamžité příležitosti pro optimalizaci.

Přehledové metriky

  • Sumární spotřeba – kolik se reálně spotřebovalo a kde.
  • Analýza klidové spotřeby - odhalí, kolik energie se „ztrácí“ mimo výrobu (např. o víkendech).
  • Analýza dynamické efektivity – zjišťuje zda technologie běží úměrně své vytíženosti.
  • Rezervovaná kapacita – posuzuje, zda neplatíte za výkon, který nevyužíváte.
  • Efektivita nákupu energie – hodnotí výhodnost nákupního schématu vzhledem k vaší spotřebě.

Výkonové metriky (EnPI – Energy Performance Indicators)

Výkonové metriky (EnPI – energy performance indicators) jdou více do hloubky. Pro každý blok definujeme specifické ukazatele, jako jsou měrná spotřeba, výkonová efektivita nebo vybrané statistické parametry. Ty umožňují přesné porovnání efektivity mezi jednotlivými částmi provozu i v různých časových obdobích – bez ohledu na rozdíly v uspořádání.

Typickým příkladem výkonové metriky je porovnání křivky výroby a spotřeby. FLOWBOX automaticky vyhledává odchylky, kdy dochází ke spotřebě bez odpovídajícího výrobního výstupu – jasný signál neefektivity. Tyto rozdíly pak dokáže přepočítat i na konkrétní finanční ztráty nebo objem emisí CO₂.

Výsledkem této fáze je trvalé, online sledování nadměrné spotřeby a přehledné určení míst, kde se vyplatí zasáhnout. FLOWBOX dokáže nejen navrhnout konkrétní opatření, ale i simulovat jejich dopady – a to jak ve finanční úspoře, tak v redukci emisí CO₂. Čísla tak dostávají jasný smysl.

Kde firmy nejčastěji zbytečně přicházejí o peníze

Detailní analýza spotřeby často ukáže, že největší ztráty nevznikají kvůli jedné výrazné chybě, ale kvůli souběhu menších, dlouhodobých a obtížně viditelných neefektivit napříč provozem. Mezi nejčastější problémy patří:

  • Vysoká  klidová spotřeba, kdy energie proudí i mimo výrobní čas  např. v noci, o víkendech nebo při odstávkách
  • Neefektivní výrobní procesy, kde dochází ke spotřebě energie bez odpovídajícího výrobního výstupu např. při neoptimálním nastavení technologií, ztrátách při ohřevu nebo zbytečném běhu strojů.
  • Neřízená výroba stlačeného vzduchu, která často patří k energeticky nejnáročnějším systémům v provozu. Často ale bývá opomíjená z hlediska sledování, řízení nebo využití ztrátového tepla.
  • Nevhodně zvolený způsob nákupu energie, kdy firmy využívají nevhodná nákupní schémata, která nekorespondují s jejich reálným spotřebním profilem, a výhodnější model by mohl přinést přímé úspory.
  • Zbytečně vysoká rezervovaná kapacita, která zajišťuje maximální odběr, ale neodpovídá nezbytným reálným špičkám v odběru, případně nevyužívají možnosti pro jejich potlačení rozložení apod. Firmy tak zbytečně přeplácejí za kapacitu, kterou reálně nepotřebují

FLOWBOX Datová Inteligence: co umí

  • Detekce všech energetických neefektivit a jejich zasazení do souvislostí konkrétního závodu
  • Automatické analýzy v reálném čase i historicky
  • Simulace dopadů změn (např. nový režim, technologie)
  • Vizualizace, které překládají složitá data do srozumitelných informací
  • Výpočet úspor i dopadů na uhlíkovou stopu
  • Výstupy použitelné pro reporting, rozhodování a energetický management
Jak pracuje energetická datová inteligence

Podívejte se detailněji na příkladové využití energetické datové inteligence